Odjakživa to byla spíš parketa Američanů, ale zdá se, že už i Evropané si začínají házet do nápojů ledové kostky, kdykoliv je to napadne. A to dokonce i v případě whisky, což bylo ještě donedávna na starém kontinentě považováno za barbarství.
Z produkce ledu se tak stává byznys, na kterém se dá více než slušně vydělat. A možná vás překvapí, že největší evropský výrobce a vývozce ledu nesídlí na zaledněném severu, ale na yorkshirském venkově, píše BBC. Společnost, které tenhle titul patří – The Ice Co –, dokáže vyprodukovat až 500 tun ledu denně.
To je dost na výrobu skoro čtyř tisíc ledových soch v životní velikosti — anebo na zajištění chlazených nápojů na jeden večer celým italským Benátkám, srovnávají britští novináři. The Ice Co svůj led vyváží také do desítek zemí včetně Francie, Dánska a Švédska nebo třeba i dalekého Hongkongu či Austrálie a příjmy z exportu jí v posledních letech neustále rostou.

 

Proč Američané vůbec „pijí“ tolik ledu? Podle Smithsonian Magazine za to může smýšlení ve stylu čím víc, tím líp. „Když se stalo doplňování nápojů v restauracích zdarma normou, tak podniky zareagovaly servírováním ledu, aby si tak zkrátily náklady, protože do sklenice s ledem se nápoje vejde přeci jen míň,“ píše Lisa Bramen.
Poptávka Evropanů po ledu zase stoupá díky rozmachu kultury alkoholických koktejlů, které si bez ledu dovede představit asi málokdo. Podle údajů britského ministerstva potravin země v současné době kupují o 88 procent víc ledu než v roce 2013, zejména díky spotřebě ve Španělsku, Belgii a Irsku. Dalším trhem se slibně rostoucí poptávkou je Čína, která dováží třikrát víc britského ledu než v roce 2013.
The J Marr Group, mateřská společnost The Ice Co, vznikla už v roce 1860, kdy ji založil Joseph Marr — vzdálený příbuzný současné ředitelky společnosti Polly Marr. Jeho firma tehdy potřebovala led k chlazení ryb a dělala to, co většina tehdejších rybářů – usekávala kusy ledu z norských ledovců a vláčela je přes moře až do přístavů, kde s nimi dále pracovala.

 

Prodej balených ledových kostek odkoukalo evropské ledové království o skoro 100 let později a kde jinde než v Americe. První továrnu na led sice rodina Marrových otevřela už v roce 1927, velký krok kupředu ale udělala až v šedesátých letech, kdy pradědeček Polly Marr navštívil USA a zjistil, že se tam prodává balený led. Inspiraci si přivezl domů a začal s tím také.
V roce 2012 The Ice Co zásobila olympijské hry v Londýně ledem jak pro nápoje, tak pro ošetřování sportovců. Jejich největším odběratelem je Tesco, většina produkce zůstává ve Velké Británii a 10 procent se pak vyváží. Od roku 2010 do roku 2015 vzrostly jejich tržby z mezinárodního prodeje o 770 procent.
The Ice Co nedávno provedla vlastní průzkum konzumace ledu ve Velké Británii. A co zjistili? Z jednotlivých lidí si led kupuje málokdo: „Je to velmi malé procento, ale za posledních pět let se zdvojnásobilo,“ říká Marr, která předpokládá, že toto číslo poroste i nadále. A aby tomu v The Ice Co pomohli, snaží se do svého portfolia zahrnout i další ledové výrobky – ať už jde o maxi kostky, které se pomalu rozpouštějí, nebo nejrůznější předzmražené drinky.